Hrana / Goršek

Hrana / Goršek

Hrana

Zvoní zvon, zvoní zvon...je po někom?

Roztříštěné-nalezla slovo pro odrazy v zrcadle. Roztříštěné, roztřesené, rozpraskané.
Možná to ani nejsem já.
Vidíte mě? Dosvědčte mě! Mám hlad sama po sobě.
Vědomí mé smrtelnosti mě nutí hrát si s ní. Není kde se skrýt, jediným východiskem je zmizet, ukrýt se ve smrti: dívejte se, jak mizím...
Proč to dělám? Protože je to tak zasraně dobrý! (Komponováno z textů od Sarah Kane a Sylvie Plath).

Hrana je fyzicko-divadelním obrazem, který je inspirován životem i dílem žen, které si sáhly na vlastní život.
Zaznamenává pocity, myšlenky a činy, které vedou k nekončícímu hledání vlastní identity a existence.
Je deníkem osoby, která ztratila nit v komunikaci se sebou i okolím. Zpovědí ženy, jež se po nepovedeném pokusu o sebevraždu dostává do stavu šedé zóny svých pocitů a emocí. Do stavu rozdvojení, roztříštění, rozpolcení. Znovu prochází situacemi, které jí k tomuto rozhodnutí přivedly. Setkává se a komunikuje zde se svým já, svým svědomím, možná andělem nebo vnitřním hlasem, který jí napovídá. Balancuje na hraně lásky a nenávisti, pravdy a iluze, vnitřního a vnějšího světa, mezi nebem a zemí.

Autorské představení studentek katedry nonverbálního divadla HAMU.

hrají: Barbora Ješutová, Ludmila Ješutová
koncept, scéna, kostýmy, rekvizity: Barbora Ješutová, Ludmila Ješutová, Robo Nižník
supervize: Robo Nižník
hudba: Šimon Janák, Zdeněk Soukup
produkce: Kristýna Kočová
fotograf: Zdena Sýkorová

Délka: 40min (bez přestávky)

 

Goršek

“Když na Goršek přijde čerňava“

Dovedete si představit, jaké to je, být rok zavřený v jedné místnosti s jedním člověkem? A co dva roky? Nebo deset let? Ještě přidáme! Co sto? A co věčnost? A co když je tím člověkem váš bratr?

Autorské představení Šimona Plisky a Andreje Lygy vypráví legendu o dvou bratrech z mýtické Goršecké náhorní plošiny. Jde o představení pro dva herce a dvě masky, které rozehrává na prostoru jedné místnosti tragikomedii plnou lásky a nenávisti, krutosti a přátelství, především však ponorkové nemoci. Absurdita i smysl života, o tom Goršečtí bratři vědí své. A brzy budete i vy!

Autorské představení studentů katedry nonverbálního divadla HAMU.

režie a hudba: William Valerián
masky: Rufina Bazlová, Viktorie Drdová
supervize: Roman Horák
hrají: Šimon Pliska, Andrej Lyga

délka: 45 minut (bez přestávky)

 

soubor

(Ostatní AMU)


Fotogalerie