Přejít na hlavní obsah

:

NOVÁ GENERACE: Brož/Lopakhtina/Musilová/Panenková/Parisi/Saida

 

Upozornění pro diváky: v představení je používán stroboskop

 

reminiscence of…

Choreografie a interpretace: Akari Saida

Hudba: Christoffer Franzen  

 

Vzpomínky na něj - vůně, hlas a pocity, které si uchovávám v mém srdci

 

Akari Saida je členkou skupiny Kasai Dancing Company od roku 2005. Studuje na Japan Women’s College of Physical Education od roku 2021

 

Maraton

Choreografie: Kateryna Lopakhtina

Interpretace: Maksym Nimak, Adam Klepáč, Tereza Výborná, Alexandra Lur’je, Emma Mrázková

Hudba: Isorine

 

Tři, dva, jedna, start. Nádech hluboko do plic. Jeden, dva, tři. Pomalu vydechuj. Jeden, dva, tři. Před sebou máš 42,195 kilometrů náročné cesty. Využij všechny dostupné metody, abys dosáhl svého cíle co nejrychleji.

Cítíš, že tě opouští síly? Dovol si krátkou pauzu. Nádech, jako když naplňuješ plíce novým životem. Jeden, dva, tři. Výdech. Jeden, dva, tři.

 

Kateryna Lopakhtina je choreografka a tanečnice, která se narodila na Ukrajině. Po začátku války se přestěhovala do Prahy a nyní studuje na katedře tance HAMU, obor choreografie. Ve své tvorbě se ráda zabývá experimentálními formami a zaměřuje se na detail.

 

after a state of standstills

Choreografie: Vojtěch Brož

Interpretace: Irene Parisi, Lujza Spáčilová

Kostýmy: Josef Kovář, Kevin Smolka

Hudba: Iannis Xenakis

 

Zproštěny těla

Rozkládáme linii

Utápěny prostorem

Jako kdyby bylo vše z hlíny

Motá se ti hlava, když se vše zastaví?

 

Vojtěch Brož je studentem prvního ročníku choreografie na HAMU. Choreografii se začal věnovat během studia na Základní umělecké škole ve Vodňanech. Za jeho první choreografii Dotek Maleviče získal v roce 2020  Cenu města tance na Celostátní přehlídce scénického tance v Jablonci nad Nisou. 

 

Sisdentical

Choreografie: Žaneta Musilová

Interpretace: Alexandra Mádrová, Tereza Moulisová

Hudba: David Lang, René Aubry

 

Jedná se o proces fúze (splynutí) dvou gamet (pohlavních buněk) v zygotu a jejímu 

následnému vývoji v embryo a plod za účelem zformování nového organismu. Tyto buňky se 

namnoží do počtu patnácti do stádia moruly a dále se organizují v základy orgánů a vývoji 

fétu (plodu). U tohoto složitého procesu mohou nastat nečekané změny, které stvoření nového 

organismu jedince zdvojnásobí. Rozdělení společného základu, rozdělení embrya na dva. 

„Vyrostly jsme spolu a bez jména. Říkali nám prostě dvojčata.“

Sesterství jako potřeba té druhé. Sesterství jako přirozená rivalita a soutěživost. Sesterství 

jako paradox mezi chtěným a nechtěným, přičemž každá věc má své pro a proti

 

Žaneta Musilová působí jako choreografka a interpretka tanečního uskupení SPOLK. Je absolventkou Konzervatoře Duncan centre a  nyní studuje choreografii na Hudební akademii múzických umění v Praze. Dále spolupracuje na uměleckých projektech s Cirk La Putyka nebo třeba s Adélou Stodolovou v představení Krajina 0. Současně působí také jako lektorka v taneční škole Dana Pala Creativity.



cacciaVITE

Choreografie: Irene Parisi 

Interpretace: Amálie Špachtová, Lujza Spáčilová, Aurélia Rapušáková

Harfa: Minja Stojanovic

 

Kruh není jen geometrický tvar, ale také soustava různých orgánů, které tvoří jeden velký systém. Proč tedy neříci, že člověk jako geometrický útvar je kruh? Máme různé orgány, které nám umožňují utvářet naše tělo pro přežití, stejně jako různé archetypy, které tvoří naši psychiku, a různé detaily, které tvoří náš fyzický vzhled. Všechny tyto části vytvářejí konfiguraci naší osoby.

Náš život je obklopen kruhy; věříme, že jsou ochranou, ale co když se to všechno stane omezením? Člověk potřebuje tvary uzavřít; ve skutečnosti považuje kruh za "magického ochránce", který vytváří soudržnost mezi tělem a duší. Vytváříme kruh, bezpečný prostor, který nás ve skutečnosti nechrání, ale ničí nás.

 

Irene Parisi je studentkou National Dance Academy v Římě,, obor choreografie. V současné době studuje v rámci výměnného programu Erasmus na Akademii múzických umění v Praze.

Během studia se jako tanečnice podílela na několika choreografických projektech. Jako choreografka již dosáhla několika úspěchů, například se stala finalistkou národní umělecké ceny v Římě se studií "e-motion" (2021), také získala ocenění jako začínající choreografka na festivalu Resid'AND National Dance Academy in Rome. 



  • přestávka - 

 

Skeleton Woman

Režie: Johana Panenková

Kameramanka: Alžběta Kristína Viskupová

Střih: Tomáš Bucher

Choreografie: Johana Panenková a kolektiv

Interpretace: Johana Panenková, Barbora Matějková, Lara Hereu

Světelný design: Klára Pavlíčková

Zvukový design: Amélie Girodová

Asistentka pro znakovou řeč: Tereza Hromádková

 

,, Byl o deset let starší než já. Pokaždé mě přijel vyzvednout autem.

Neměla jsem řidičák, chápej.

Pokaždé, když jsme byli v autě, chtěl se mě dotýkat, milovat se... protože jsme byli sami.

Já to nechtěla. Ale nevěděla jsem, co jiného dělat."

V této multimediální taneční inscenaci inspirované inuitskou legendou o Skeleton Woman (jak ji vypráví Clarissa Pinkola Estés v knize Ženy, které běhaly s vlky) vás Amka (Johana Panenková) a Uki (Barbora Matějková) provedou procesem vytažení svých kostlivců z moře na denní světlo, aby jim vrátili život a zcelily jejich tělo i duši zpět v jedno. Při hledání způsobů, jak se vypořádat se sexuálním traumatem a naučit se sami sobě důvěřovat, jsou doprovázeny hlasem a vizí ONY, podvědomí, které zná všechny lidské příběhy. ONA (Lara Hereu) není přítomna na jevišti. Nebo je? Možná jen potřebujete zapojit všechny smysly.

Za použití slov, mezinárodní znakové řeči, videa a tance se autorka snaží uchopit různé komunikační nástroje, kterých lze využít ve snaze přijmout a porozumět sexuálnímu trauma – jak uvnitř vlastní mysli, tak při pohledu zvenčí.

 

Johana Panenková je v současnosti studentkou bakalářského stupně na katedře tance pražské HAMU. Zázemí nejen v tanci, ale též sdružených uměnovědných studiích a oděvním designu jí slouží jako inspirace pro propojování se s umělci z různých odvětví. Jako tvůrkyně, tanečnice či členka organizačního týmu se angažovala v českých (NextWave, Zlomvaz, Noc Divadel, Povaleč, Pražské Quadriennale) i mezinárodních (b12) festivalech.

 

Soubor: HAMU

17. 3. 2024 od 19:30

Nová generaace je platforma pro uvádění studentské tvorby posluchačů Katedry tance a Katedry nonverbálního divadla HAMU. V komponovaném večeru budou uvedeny mimo jiné dvě choreografie, které vznikly ve spolupráci s Pražskou taneční konzervatoří a SOŠ, s.r.o.

 

Akce je pořádána za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy. Dalšími partnery akce jsou HAMU, DISK, KD Mlejn a Dance Contex