Přejít na hlavní obsah

:

after a state of standstills

Zproštěny těla

Rozkládáme linii

Utápěny prostorem

Jako kdyby bylo vše z hlíny

Motá se ti hlava, když se vše zastaví?

 

choreografie: Vojtěch Brož

interpretace: Irene Parisi, Lujza Spáčilová

kostýmy: Josef Kovář a Kevin Smolka

 

cacciaVITE

Kruh není jen geometrický tvar, ale také soustava různých orgánů, které tvoří jeden velký systém. Proč tedy neříci, že člověk jako geometrický útvar je kruh? Máme různé orgány, které nám umožňují utvářet naše tělo pro přežití, stejně jako různé archetypy, které tvoří naši psychiku, a různé detaily, které tvoří náš fyzický vzhled. Všechny tyto části vytvářejí konfiguraci naší osoby.

Náš život je obklopen kruhy; věříme, že jsou ochranou, ale co když se to všechno stane omezením? Člověk potřebuje tvary uzavřít; ve skutečnosti považuje kruh za "magického ochránce", který vytváří soudržnost mezi tělem a duší. Vytváříme kruh, bezpečný prostor, který nás ve skutečnosti nechrání, ale ničí nás.

 

choreografie: Irene Parisi

interpretace: Amálie Špachtová, Lujza Spáčilová, Aurélia Rapušáková

harfa: Minja Stojanovic

 

Skeleton Woman

,, Byl o deset let starší než já. Pokaždé mě přijel vyzvednout autem.

Neměla jsem řidičák, chápej.

Pokaždé, když jsme byli v autě, chtěl se mě dotýkat, milovat se... protože jsme byli sami.

Já to nechtěla. Ale nevěděla jsem, co jiného dělat."

V této multimediální taneční inscenaci inspirované inuitskou legendou o Skeleton Woman (jak ji vypráví Clarissa Pinkola Estés v knize Ženy, které běhaly s vlky) vás Amka (Johana Panenková) a Uki (Barbora Matějková) provedou procesem vytažení svých kostlivců z moře na denní světlo, aby jim vrátily život a zcelily jejich tělo i duši zpět v jedno. Při hledání způsobů, jak se vypořádat se sexuálním traumatem a naučit se sami sobě důvěřovat, jsou doprovázeny hlasem a vizí ONY, podvědomí, které zná všechny lidské příběhy. ONA (Lara Hereu) není přítomna na jevišti. Nebo je? Možná jen potřebujete zapojit všechny smysly.

Za použití slov, mezinárodní znakové řeči, videa a tance se autorka snaží uchopit různé komunikační nástroje, kterých lze využít ve snaze přijmout a porozumět sexuálnímu trauma – jak uvnitř vlastní mysli, tak při pohledu zvenčí.

 

režie: Johana Panenková

kameramanka: Alžběta Kristína Viskupová

střih: Tomáš Bucher

choreografie: Johana Panenková a kolektiv

interpretace: Johana Panenková, Barbora Matějková, Lara Hereu

světelný design: Klára Pavlíčková

zvukový design: Amélie Girodová

asistentka pro znakovou řeč: Tereza Hromádková

 

 

Akce je pořádána za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.

 

Nejbližší reprízy

ne / 17.03. 19:30
Soubor: HAMU

17. 3. 2024 od 19:30

Nová generaace je platforma pro uvádění studentské tvorby posluchačů Katedry tance a Katedry nonverbálního divadla HAMU. V komponovaném večeru budou uvedeny mimo jiné dvě choreografie, které vznikly ve spolupráci s Pražskou taneční konzervatoří a SOŠ, s.r.o.