- Rok narození
- 1999
- Místo narození
- Tábor
- Výška
- 168 cm
- Hlas
- mezzosoprán
- Kontakt
- karolina.kubes(a)seznam.cz
Absolventské inscenace
Kritička (GUČI GUČI GUČI, bazmek entertainment, režie Eva Lietavová)
Harkra (ORETRIOM: Krajina zvuku; režie Jan Křeček, Lukáš Horn)
Školní práce
Dvojtečka (režie Lukáš Horn)
LEVEL (režie Lukáš Horn, Jan Křeček)
Kainovo znamení: Rozmarná hra pro veselé kruhy dam i pánů (režie Františka Ekrtová)
SOLOHOESKA (režie Jan Křeček)
Mimoškolní práce
Guard (Ballerina, režie Len Wiseman) / Recepční (Na tělo, režie: Jan Hřebejk) / Dítě (Poslední z Aporveru, režie Tomáš Krejčí)
TICHO! Probíhá představení (autorský seriál Bečky piva, scénář a režie V. Ponikelský, E. Brezinová)
Herectví před kamerou (FAMU)
Hudební videoklipy: LUCIE, Václav Neckář, Vypsaná Fixa, Janek Ledecký
Další
K. K. Stejně jako Karel Kryl. Můj nejoblíbenější básník a písničkář.
Taky se mi říká (i) Karel. Pár slovy? (neumim): Pogo i polka. Mateřinka i moshpit! Mňága i Metallica.
„Já ráda zpívám!“ (CIMRMAN, Smoljak, Svěrák. Švestka). – sólově i sborově
Hraju na violoncello, klavír, kytaru, flétnu, theremin – na všechno různě špatně, ale s láskou. Taky hraju basket, běhám a jezdím na koni. A řídím auto. Častěji, rychleji a nejspíš i líp řídím koně. Slušně lyžuju, už třetí zimu jsem začátečník na snowboardu a taky umím chvíli nespadnout ze skejtu. Na první divadelní představení jsem přijela v nových holinkách s obrázky stád koní a paní učitelka mě v nich nechtěla pustit dovnitř. Někdy kážu vodu a přitom piju pivo. Semtam něco moderuju nebo (když zrovna nehraju) dělám konferenciérku na improvizačních zápasech.
Mám pět starších sourozenců, kteří mě do značné míry formovali (táta říká že: zkazili, rozpatlali – společně s paňmámou a babičkama), za což jim patří vřelé díky. *A taky děkuju své Bečce piva, že mě nerozmazlili!*
Potatila jsem se a sedm let se věnovala studiu pedagogiky v milovaných jižních Čechách. Ale ani následný rok au-paření v Bruselu ze mě nedostal vesnici. Furt mi chybí a voní seno, benzín, zmoklej kůň i pes, mokrá louka a náš les. Když se pečou buřty, práská to, někdo spustí Plíhala nebo Igelit, mý srdce se začne tetelit („a všichni se znaj…“). Věnovala jsem se orientačnímu běhu – ztratím se i s navigací, ale poznám po cestě všechny topografické značky. Moje první kobyla byla Tulačka. Měly jsme toho spoustu společného… dokud žila. Baví mě cestování a život v kufru. Mého příštího koně pojmenuji Kentán, ..nebo Kentaur (doporučuje Václav).
Speciální dovednosti: nonstop jukebox (nepřetržitý orchestrion), zapískám jakoukoli melodii, oversharing.
Jsem „jůů!“, „brkiny!“ a všechny citoslovce, které vás (ne)napadnou. A většinou nahlas. Metálek.